Červenec - krevní oběh, cévy (a jazyk)

V červenci se zaměřujeme na krevní oběh. Je to období patřící elementu ohně,  rudé barvě, fyzické aktivitě,...

Krevní oběh je uzavřený systém, který tvoří především srdce a cévy. Dělí se na:

a) malý oběh =  výměna odkysličené krve ze srdce směrem k plicím, kde dochází k jejímu okysličení a naopak okysličená krev z plic se vrací do srdce ( a to do levé síně a komory)

b) velký oběh = krev ze srdce proudí do celého těla a roznáší kyslík a živiny a naopak se zase vrací do srdce, respektive do pravé síně a komory, aby mohla odsud do plic pro kyslík....

Žíly přivádějí krev k srdci a tepny zase od srdce.

Oběhový systém působí na všechny tělesné orgány, protože přivádí do buněk kyslík, živiny, hormony, enzymy, teplo, ..., ale také pohlcuje zplodiny a nežádoucí látky, které odvádí do detoxikačních orgánů jako jsou např. ledviny či kůže. Udržuje tedy naše vnitřní prostředí v rovnováze pomocí živin, čištění odpadů a termoregulací.

Z pohledu čínské medicíny jsou cévy kanálem, kde proudí QI a krev, jsou drahami QI a krve. Jinými slovy řečeno obíhá v nich energie a krev.

Pokud je oběh zpomalený, mohou vzniknout stagnace - srážení krve. Pokud je proudění silné, prokrvení menší nebo větší než je obvyklé, mluvíme také o disharmonii Qi.

Čínská medicína říká také, že cévy přenáší myšlenky.

Cévy jsou nositelkami informací = v pulze se odráží QI všech ZANG - FU orgánů (všech plných i dutých orgánů). Můžeme zde rozeznat jejich případné poruchy.

Krevní oběh je nejsilnější mezi 19.00 a 21.00 a nejslabší mezi 7.00 a 9.00.

Oslabení krevního oběhu se projevuje zejména změnou srdečního rytmu či tepu, poruchami spánku, celkovou tělesnou slabostí, výskytem křečových žil, popř hlubokými příčnými prasklinami na jazyku, kornatěním cév, ztěžknutím či mravenčením končetin, popř. vysokým či nízkým krevním tlakem.

Potraviny vhodné pro posílení krevního oběhu:

samozřejmě nejvíce prospějeme svému tělu, když se vyvarujeme tučným a přesoleným pokrmům, omezíme cukr a alkohol a nastavíme pitný režim, což ovšem neznamená vypít 4 l vody denně. Ideální je voda pokojové teploty, do které můžeme dát různé bylinky: mátu, meduňku, sedmikrásku, kopretinu řimbabu,..... a pokaždé nám bude chutnat jinak. Můžeme přidat i citrusy (citron, limetka, grepfruit, bergamot,...). Vhodný je také čaj roibos nebo Hojicha, popřípadě vodou naředěné ovocné či zeleninové šťávy (ideálně čerstvě vylisované).

Vhodné jsou nahořklé nápoje, které jsou v létě pro náš organismus velmi prospěšné. Můžeme tedy použít bylinky hořké chuti nebo již zmiňovaný grapefruit či bergamot.

Dále je výborný naředěný džus z kustovnice čínské, který můžeme obohatit výluhem z kopretiny. Je to velmi osvěžující pití a navíc nám zajistí správnou hladinu tekutin v těle, tzn. že zabraňuje dehydrataci. Kustovnice navíc obsahuje betakaroteny, které chrání naši pokožku před slunečním spálením.

Vhodná je také pohanka, protože obsahuje rutin a ten je pro naše cévy velmi významný (zpevňuje). Pohanka jako obilovina má spíše zahřívací účinky, proto ji zařazujeme při ochlazení v létě, popř. při změně podnebí po navrácení se z dovolené. Ideální je pěstovat si pohanku doma na zahrádce a jíst ji zelenou, protože má mnohonásobně více rutinu. Dá se nakrájet místo pažitky na namazaný chléb, přidat do hotového jídla na ozdobu jako jiné čerstvé bylinky.

Dále pak obilné klíčky, jáhly, rýže a občas i kukuřice. Vhodné jsou také potraviny bohaté na omega3 mastné kyseliny - losos, pstruh, tuňák, makrela, lněný olej, vlašské ořechy, dýňová semínka,... (což nám zajistí správný poměr mezi HDL a LDL cholesterolem v našem těle).

Dále jsou vhodné mungo fazolky, adzuki, sója a produkty z ní. Mohou se také trošku mléčné produkty a to především kozí či ovčí čerstvé či zakysané.

Zeleninu můžeme v létě zařadit ve větším množství a to i syrovou. Výborná je především ta listová, která se podílí na krvetvorbě. Dále pak: rajčata, okurky, špenát, brokolice, červená řepa, zelený hrášek, artyčoky, fazolové lusky,... vše, co právě roste. Zrovna tak ovoce konzumujeme především to, co právě zraje a v přiměřeném množství. V ideálním případě spíše dopoledne. Ovoce na večeři už vhodné velmi není.

Srdíčku a tedy i sekundárně oběhovému systému prospívají semínka obecně, proto jsou v parných letních dnech velmi výrobné ke konzumaci.

Z bylin můžeme tedy v létě požívat například: meduňku, sedmikrásku, smetánku, diviznu, vřes, kostival, řebříček, třapatku, rakytník, rozrazil, ginko bilobu, hloh,...

Z koření jsou vhodné např.: majoránka, fenykl, kmín, rozmarýn,....

R E C E P T Y :

Kedlubnová polévka s houbičkou shiitake

4 kedlubny, 6 houbiček shiitake (jen kloboučky), 1,5 l zeleninového vývaru, 1 větší cibule, 1 lžíce kukuřičného oleje, špetka kmínu, 1 bobkový list, sůl, umeocet, na posyp mladé lístky kedluben

Houbičky Shiitake namočíme a nakrájíme na tenké proužky. Do malého kastrolku dáme houbičky, kmín, namáčecí vodu a vaříme asi 30 minut. Kedlubny oloupeme a nakrájíme na kostky. Cibuli oloupeme a nakrájíme na půlměsíčky. Dno kastrolu vytřeme olejem a vložíme cibuli a kedlubny. Přidáme bobkový list, sůl a podlijeme troškou vody. Dusíme 7 minut do měkka. přilijeme uvařené houbičky, zeleninový vývar a znovu přivedeme do varu, ochutíme umeoctem. Na talíři sypeme na jemno nakrájenými mladými lístky kedluben.

Omáčka z červené řepy a rajčat

1 střední červená řepa, 4 větší petržele, 4 větší cibule, 4 rajčata, sůl, bobkový list, 5 kuliček černého pepře, 5 kuliček nového koření, 5 hřebíčků, 5 kuliček jalovce, 3 lžíce umeocta, 3 lžíce sušeného ovesného nápoje, 3 lžíce kukuřičného oleje, podle potřeby čaj Bancha nebo zeleninový vývar

Dno kastrolu vytřeme olejem a naskládáme do něho očištěnou zeleninu nakrájenou na menší kousky. Koření zabalíme do kousku gázy a vložíme k zelenině. osolíme a přidáme umeocet a ovesný nápoj. Zajijeme vodou tak, aby byla asi v jedné třetině nad zeleninou a dusíme na malém plameni do měkka. Koření vyjmeme a vychládlou zelenimu umixujeme na hladkou omáčku ( pokud je směs příliš hustá, přidáme trošku čaje Bancha nebo zeleninového vývaru). znovu přivedeme k varu. Podle potřeby můžeme ještě dochutit umeoctem nebo přidat sušený nápoj. omáčka by měla mít sladkokyselou chuť. Na talíři jí poléváme např. špaldové knedlíčky z tofu.

Jahelný korpus s meruňkami

350 g jáhel, 20 dobře vyzrálých meruněk, 5 lžic celozrnné špaldové mouky, 5 lžic rozinek, sůl, celozrnná mouka na zahuštění podle potřeby, asi 2 až 3 lžíce kukuřičného oleje na vymazání plechu, asi 5 lžíc kokosu na vysypání plechu, meruňkový rozvar na polití

Jáhly propereme ve třech vodách a necháme okapat na sítu. Vložíme do studené vody v poměru 1 : 3 a vaříme se špetkou soli 35 minut. Necháme vychladnout asi na 40 stupňů. přidáme celozrnnou nouku a necháme fermentovat asi 3 až 5 hodin na teplém místě, až jáhly dokonale zesládnou (pod peřinou). přidáme špetku soli, omyté a na malé kousky nakrájené čerstvé meruňky a spařené rozinky. Podle potřeby přidáme ještě celozrnnou mouku, aby těsto nebylo řídké. Plech vymažeme olejem a vysypeme kokosem. Vlijeme těsto a uhladíme. Pečeme ve vyhřáté troubě asi 20 až 25 minut. po vychladnutí krájíme na úhledné tvary, které můžeme ještě polít rozvařenými meruňkami.