Prosinec - tlusté střevo
Poslednímu měsíci roku, tedy prosinci, patří podle orgánových hodin tlustému střevu.
Tlusté střevo představuje poslední úsek zažívacího traktu - jeho horní konec je spojen brankou s tenkým střevem, spodní část vyúsťuje konečníkem ven z těla.
Tlusté střevo se dále rozděluje na vratné střevo - čili výstupní část tlustého střeva, široké střevo a přímé střevo zakončené konečníkem.
Tlusté střevo má z hlediska čínské medicíny následující funkce: řídí přepravu kalů (normální posouvání trávené potravy a její vylučování) a tělesné tekutiny a řídí průchod a vedení.
Tlusté střevo má rádo vlhkost a nesnáší sucho. Vstřebávají se zde tekutiny, tzn. že kašovitá hmota se zde mění na stolici. Vylučování se také účastní i plíce pomocí své funkce řízení sestupu QI v těle. Pokud je QI plic v nedostatku, objevuje se zácpa. Plíce jsou párovým orgánem tlustého střeva. Takže naopak pokud je tlusté střevo oslabeno ve své vylučovací funkci, dochází ke stagnaci v tlustém střevu, což může narušit sestupnou funkci plic a objeví se dušnost. Plíce také kontrolují pokožku, proto má tlusté střevo vliv i na kůži.
Hlavní duševně-emocionální pohled na tlusté střevo je jeho vliv na naši schopnost "nechat jít a nezabývat se minulostí".
Říká se, že když je tlusté střevo v nedostatku, tak člověk sní o otevřených polích.
Jak se projevuje oslabení tlustého střeva?
Nejprve je to zácpa, průjem či kručení ve střevech. Dále se může přidat například oslabení imunity. Protože tlusté střevo je orgánem naší imunity, tvoří až 70 % imunity. Tlusté střevo souvisí také se sliznicemi, proto se může jeho oslabení projevovat častými rýmamy, virózami či krvácením z nosu apod.
Také tlusté střevo (stejně jako i jiné části našeho těla: ucho, noha, ruka,...) je zmenšeninou našeho těla, takže poškozená či zanesená část se projeví na funkčnosti daného orgánu.
Tlusté třevo předává skrze svoji stěnu do krevního řečiště výživu a látky potřebné pro náš organismus. Pokud je zanesené, předává do krve také látky, které mohou organismus oslabovat (ekzémy, pupínky, akné,...). Také je zde nutné zmínit podvyživenost organismu (i u obézních lidí) z důvodu zaneseného střeva, bolesti hlavy, opary na dolním rtu, bolesti beder, migrény,....
Jak dostaneme své tlusté střevo zpět do formy?
Buď pomocí klistýrů (voda, mírně slaná voda, bancha čaj,...) nebo vhodnější jsou občasné půsty, odlehčovací dny (co se stravy týče). Také je vhodné zapracovat na psychické stránce. Nehledat venku, ale zaměřit se na nitro. Vnímat sama sebe a své potřeby.
Potraviny vhodné pro posílení tlustého střeva
Na první místo bychom měli dát dostatek vlákniny, zeleniny, vody a ovoce. Dále pak nekombinovat potraviny přespříliš a dodržovat potřebnou pauzu mezi jídly, což má ráda také slezina - pravidelnost a alespoň 3 hodinové odstupy od jídly. Nadměrná a častá strava zahleňuje organismus. Strava ve střevech zahnívá, nadýmá a způsobuje únavu.
Z obilovin bychom mohli doporučit rýži (včetně otrub), oves nebo pohanku. Z luštěnin pak čočku černou a žluté sójové boby.
Ze zeleniny můžeme doporučit například česnek (vyhání ze střev parazity), cibuli, pórek, zázvor, černou ředkev, kysané zelí či růžičkovou kapustu.
Vhodné ovoce je například: jablka, hrušky, kaki, kokosový ořech, fíky. Můžeme jíst také téměř všechny druhy ryb a tučnější masa, ale pouze v tomto ročním období.
Dopřát si můžeme také vlašské ořechy, jedlé kaštany, med, sušené lesní houby. Bylinky jsou vhodné ty na podporu trávení: kmín, fenykl, anýz a muškátový oříšek. Dále pak například plicník či skořice (oba uklidní střeva i při průjmu). Pro dostatek vlákniny si můžeme dopřát psyllium (indický jitrocel), zelený jíl,...
R E C E P T Y :
Zapečená zelenina s rýží
různá zelenina, např.: pastyňák, celer a cibule, máslo na vymazání plechu, sůl, červená rýže, trocha olivového oleje, mrkev na salát, anýz, citrónová šťáva
Na plátky nakrájíme pastyňák, celer a na kolečna cibuli. Na vymazaný plech klademe nakrájenou zeleninu. Jemně posolíme a pečeme v předehřáté troubě do změknutí. Červenou rýži uvaříme v osolené vodě s pár kapkami olivového oleje. Podáváme se salátem ze strouhané mrkvičky s anýzem a citrónovou šťávou.
Plněná dýně
mladá dýně hokaido, sůl, vařená rýže, žampiony, zelený hrášek, sušená rajčata, petrželka, pepř, sladká paprika, kmín, sušená šunka, troška oleje
Oloupeme mladou dýni hokaido, seřízneme a vydlabeme vnitřek s jadérky, osolíme a necháme asi hodinu odležet. Náplň připravíme z vařené rýže, dušených žampionů, zeleného hrášku, sušených rajčat a zelené petrželky. Toto rizoto ochutíme pepřem, sladkou paprikou a trochou kmínu. Nasolenou dýni plníme po vrstvách náplní mezi níž můžeme vkládat plátky sušené šunky. Dýni pečeme na trošce oleje přikrytou poklicí, kterou na konci sundáme a dopečeme do zlatova.
Vhodné je zapíjet heřmánkovým čajem s trochou zázvoru.
Anýzové koláčky (hvězdičky)
15 dkg třtinového cukru, 15 dkg másla, 2 vejce, 3 dkg tlučeného anýzu, 25 dkg hladké špaldové mouky, citrónová poleva
Cukr máslo a vejce mícháme 15 minut. Přidáme anýz a mouku a vypracujeme těsto, které necháme hodinu odpočívat. Potom těsto rozválíme a vykrajujeme koláčky a na vymazaném plechu upečeme dorůžova. Upečené zdobíme citrónovou polevou.