Srpen - termoregulace (tři zářiče)

Měsíci srpnu patří z hlediska čínské medicíny termoregulace nebo tzv. tři zářiče.

Srpen je období, kdy ještě vládne element ohně, ale už se bude postupně měnit e element země. Tedy rudou barvu začnou střídat odstíny zemité, kam patří barvy oranžové, žluté.

Tři zářiče rozdělujeme na horní zářič, střední zářič a dolní zářič.

Co říká čínská medicína o jednotlivých zářičích?

"Horní zářič je jako mlha, střední zářič je jako mokřina a dolní zářič je jako kanál."

Horní zářič podporuje funkce srdce a plic. Střední zářič souvisí s procesy spojenými s činností sleziny, žaludku, ale i jater a žlučníku. A dolní zářič je funkčně spojen s ledvinami, močovým měchýřem a tenkým a tlustým střevem.

Jinými slovy by se dalo říci, že horní zářič najdeme od klíční kosti po bránici, střední zářič od bránice po pupík a dolní zářič od pupíku po kostrč.

Tři ohniště vypouští obrannou energii do plic, vyživující energii do všech orgánů a odpadní tekutiny do močového měchýře.

Pokud se nám zdají sny o létání či padání, měli bychom hledat souvislost se třemi zářiči.

Jak můžeme poznat , že naše termoregulace není v pořádku a jak nastavit rovnováhu?

Tělesná teplota člověka se pohybuje v rozmezí 35,8 až 37,3 stupňů Celsia. Samozřejmě tato teplota je mimo jiné zavislá také na denní době, vnějších teplotních vlivech či na naší aktivitě. Tato teplota zaručuje správné fungování všech tělesných orgánů a funkcí.

Rozeznáváme dva typy termoregulace - nervovou (pocení či třes) a hormonální (hormony štítné žlázy a nadledvin).

Problémy termoregulace dělíme na vnitřní (onemocnění) a vnější (teplo, chlad, fyzická aktivita). Někdy s vyky y naší tělesné teploty mohou souviset projevy našeho duševního rozpoložení  (chlad = chybí nám radost, příjemné situace a lidé; horkost a pocení = hněv, vztek, zlost,...).

O měsíci srpnu by se dalo říci, že v jeho první polovině se tělo spíše přehřívá a v jeho druhé polovině už zde může být zase zima.

Termoregulaci může pomoci otužování, saunování, pohyb (především venku),...

Pro letní horké dny je možné použít do místnosti éterické oleje typu: máta, citrón, levandule či verbena.

Co je tedy vhodné konzumovat v tomto období?

Veškerá strava by měla být spíše lehčí a méně tepelně upravovaná (v zimě připravujeme naopak jídlo déle, více zahříváme, aby pak zase zahřálo nás), aby nás co nejvíce osvěžila.

Používáme hodně zeleniny, zařazujeme i čerstvé ovoce např.: melouny, cukety, lilek, rajčata, brokolice, květák, syrová petržel, špenát, saláty, ředkvičky, mořské řasy, čekanku, fazolové lusky,.... a samozřejmě i šťávy z nich. Z ovoce zase to, co právě roste v naší lokalitě: letní jablka, ostružiny, maliny, broskve, ... ale i citrusy.

Koláče a sladkosti se do tohoto období nehodí, dáváme přednost ovoci a ořechům.

V létě si můžeme dopřát i syrovou stravu, ovocné a zeleninové šťávy, smoothie, což v zimě není vhodné, protože by nás to ochlazovalo.

Dále si v toto období můžeme dopřát občas zakysané mléčné výrobky, ideálně domácí či od známých farmářů.

Z obilovin můžeme používat například jáhly, ječmen, žito, ale i rýži a kukuřici. Z luštěnin je vhodná sója, mungo fazolky a klíčky.

Maso se snažíme co nejvíce omezit. Pokud chceme konzumovat maso, odložme to raději až na večer a dopřejme si raději ryby a mořské plody.

Pro pitný režim použijeme čistou vodu, popř. vodu s bylinkami (máta, meduňka, chrizantéma,..) nebo goji či citrusy, popřípadě jiným ovocem. Čaje pijeme například zelené (lze luhovat i za studena bez vaření - více osvěží), dále pak mátový, meduňkový, občas kopřivový či šalvějový, ale také rooibos nebo čaj hojicha. Poslední dva se mohou užívat na běžné denní pití.

Termoregulace je úzce spjatá s činností jater a lymfatického systému, vhodné jsou tedy i čaje na posílení jater (hotové směsi, smetánka, kopřiva, ...) a podporu oběhu lymfy (vhodné jsou již hotové směsi) či lymfatické masáže.

rýže a jáhly v přiměřeném množství podle počtu osob, rýžové mléko, kousek másla, javorový sirup, nastrouhané mandle

Jáhly dobře propereme a vaříme společně s rýží v rýžovém mléce. Můžeme rozmixovat s kouskem másla, pokapeme javorovým sirupem a posypeme nastrouhanými mandlemi.

Zapíjíme jerlínovým čajem.

Špalda s houbami a zeleninou

špalda (množství dle potřeby), 3 lžíce kvalitního oleje, provensálské koření, troška soli, lžička sójové omáčky, cibule, mrkev, rajčata, houby, máslo, citron, rukola, olivy,

Pšenici špaldu uvaříme do měkka v osolené popřípadě okořeněné vodě. Na pánvičku dáme olej a provensálské koření, sůl a sójovou omáčku. Koření jemně opražíme a  přidáváme na plátky nakrájenou cibuli, na kolečka nakrájenou mrkev a nakrájená oloupaná rajčata. Houby podusíme na osoleném másle asi 10 minut. Vše smícháme dohromady, dáme do zapékací mísy, nahoru klademe kolečka citrónu a zapečeme asi 10 minut. Podáváme s lístky rukoly a zralými olivami.

Kukuřičné krokety

kukuřice, 3 vejce, 3 šálek kukuřičné strouhanky, šálek mléka (kukuřičné, sójové,...), sůl, mleté mandle, koření

Pomeleme uvařenou kukuřici, přidáme 3 žloutky, strouhanku, mléko, mandle koření a sníh ze 3 vajec. Vše dobře promícháme a tvoříme kuličky, které smažíme na rozpáleném rýžovém oleji. Podáváme s citrónem a salátem.

Večerní nápoj:

Na dobrý spánek nám pomůže šťáva z čerstvě nastrouhaných jablek s hřebíčkem a špetkou soli.

Tato šťáva dobře působí na ochablá játra.

Všechny tři recepty jsou velmi výborné pro spokojené trávení ( pro spokojenou slezinu podle TČM). Toto období je totiž hodně spojováno se slezinou, která představuje střed, zdroj výživy organismu obecně.